Jdi na obsah Jdi na menu
 


Diana I.

12. 7. 2007

Diana I.

Diana Antares seděla na schodech a vyhlížela své přátele. Měli se společně vydat na projížďku a pátrat po mláďatech akků. Diana byla asi šestnáctiletá dívka s dlouhými bronzovými vlasy, mandlovýma očima a tváří anděla. Byla štíhlá a na poměry ostatních studentů celkem malá. Vždy chodila v bílé a obloukem se vyhýbala bitkám a rvačkám. Měla ráda přírodu a všechno kolem ní. Rozuměla řeči zvířat a často ji šlo zahlédnout s divokými jednorožci nebo s akky. Zato ve společnosti lidí se příliš dobře necítila, byla známá jako jeden z největších introvertů v okolí Akademie. Nebyla „čistokrevná“ a v žilách jí kolovala krev Hyder, Pegasi a vzhled připomínal spíše FairyTale. Mistryně Arinne ji proto vyhodila z Akademie a Diana si našla místo ve stájích v Areálu Centauri. Starala se o jednorožce a pegasy, rodinku hlídacích paledorů a o spoustu dalších zvířat žijících v lesích všude okolo. Mohla si tak celé dny v poklidu žít v jiné realitě a být se svými nejlepšími přáteli – zvířaty. Arinne jí nijak nechyběla.

Ve dvoře se nedaleko Diany pokojně pásl nádherný bronzový jednorožec Proyxon. Arabsky sestříhaná hříva barvy srsti se lehce vlnila v mírném větru. Proyxon měl diagonálně dvě bílé ponožky a bílý pruh na nose. Cindy často říkala, že má stejně zbarvenou srst jako Diana vlasy. Diana si ho zamilovala už při prvním seznámení. Ani hřebec nebyl čistokrevný, Dianě to ale nevadilo. Alespoň mu můžu ostříhat hřívu tak, jak chci já a ne nějaký pitomý plemenný standard, říkala si Diana. Pozorovala svého jednorožce a druhým okem vyhlížela Cindy, svoji kamarádku z Akademie. Byla asi tak stejně stará jako Diana, ale vyšší. Tmavě hnědé vlasy nosila sestříhané ala Štufková. Svého jednorožce měla zraněného; zjevně nezvládal Arinnino tempo výcviku a natrhl si šlachu. Cindy byla totiž FairyTale a podléhala tak přímo mistryni řádu a všem jejím rozmarům. Konečně se ozvaly přibližující se kroky. Proyxon zvedl hlavu a rozběhl se k nově příchozímu. Cindy mu dala několik dobrot na uvítanou a pohladila ryzáka po nose. S jednorožcem v patách pokračovala k Dianě. Pozdravily se a sdělily si novinky. „Dneska dovezli novou kobylku. Jmenuje se Jiskra. Chceš se na ní podívat?“ Cindy přitakala a obě dívky se rozešly ke stáji. Cindy brzy zjistila, že jméno klisně přesně odpovídá. V prostorném boxu poletovala učebnicová FairyTale s rudohnědou srstí. Plameny hřívy osvětlovaly téměř celou chodbu. Cindy uznale pokývala hlavou. „Je nádherná.“

Prohlížely si ostatní chovné FairyTale, když v tom uslyšely rychlý cval směřující k nim. Do stájí vtrhla jako ohnivé tornádo Fairy s Proximou Centauri. Málem bezohledně smetla Cindy a zbrzdila až před Dianou. Pozdravila ji pokývnutím hlavy, dala svojí klisně poloviční zádrž a v sebraném cvalu sesedla. Fairy zaletěla do svého boxu a mladá Shadow asi o rok starší než Diana vešla za ní. Sundala klisně uzdečku a sedlo, načež se otočila na Dianu. Ta mezitím bleskově doběhla pro kartáč, že klisnu vyčistí, ale Proxima jí čištění jediným elegantním pohybem sebrala. Zřejmě měla dobrou náladu. „Fairy dostala moc krmiva. Neprospívá jí to.“ Diana uvažovala, jak diplomaticky odpovědět a nevyvolat hádku. Proxima byla strašně tvrdohlavá a nepohrdla žádnou možností k bitce. „Ale mistryně Arinne říkala…“ ozvala se za Cindy.  Proxima položila Fairy kopyto na zem a nezvykle nabroušeně dívce odpověděla: „Co říká Arinne, je mi jedno. Fairy příště dostane míň, jasné?! Nechci, aby dostala koliku.“ Diana vytušila problém a snažila se pohledem Cindy  umlčet, ale pozdě. „Jenom aby tě mistryně Arinne taky nevyhodila, když si tolik věříš!“ Proxima dočistila klisnu a zabouchla za sebou dveře boxu. Propalovala Cindy očima. V takových situacích mívala Diana občas dojem, že umí lidem číst myšlenky, přestože telepatii údajně neovládala. „Tak proč si nemůžeš s Dianou vyjet na Rigelovi? Protože si slepě předpokládala, že ti chce Arinne pomoct? Proto má teď tvůj nejdražší koník natrženou šlachu a trápí se?“ Otočila se a proplula kolem ztuhlé Cindy ven. Po cestě ještě nezapomněla strčit Dianě do ruky čištění. „A ode dneška se tu budou uklízet i uličky.“ Cindy už se vzpamatovala a vzmohla se na odpor. „To říká kdo? Nejsi mistryně, Proximo. Nemůžeš nám rozkazovat.“ Dívka v černém se zastavila, ale neotočila. „Dneska nejsem mistryní. A tenhle rozkaz vydala Xionne.“ „Vážně?“ „To vám mám příště poslat písemnou prosbu s podpisy všech rodů?!“ „Ale…“ Proxima se naposledy otočila a zhypnotizovala Cindy pohledem svých vířících jantarových očí. „Námitky?“ Pak se otočila a zmizela rychlostí blízké světla.

„To nebyl dobrej nápad.“ Diana se na svoji kamarádku podívala a pokusila se povzbudivý úsměv. Cindy se podívala na nádhernou černou klisnu v boxu. „Co si o sobě vůbec myslí? A neměla se tahle šílená klisna náhodou utratit?!“ Diana se podívala na Cindy svýma bronzovýma očima. „Fairy není šílená. Jenom si nesedla do oka s mistryní Arinne, která se na ní chtěla projet. Je to nejrychlejší jednorožec v galaxii, nekecám.“ Diana se na klisnu znova podívala. „Vypadá dost nespoutaně. Nechápu, jak jí Proxima zkrotila.“ Cindy zamířila ven ze stáje a Diana ji následovala. „Proxima jí nezkrotila násilím, získala si její důvěru a Fairy jí má ráda. Možná to nevíš, ale Proxima má stejný dar jako já – rozumí živým zvířatům a umí s nimi komunikovat jejich vlastní řečí. Škoda, že tyhle schopnosti téměř nevyužívá.“ Diana došla k Proyxonovi a zamyšleně ho drbala na čele. „Poslední dobou je hrozně… obrácená do sebe, skoro jako Arinne. Dřív to byla má nejlepší přítelkyně. Jezdily jsme do přírody, staraly se o akky, poznávaly okolí. Poslední dobou se hodně změnila. Přijde mi, jako by se spojila s Arinne, přitom ji ale nesnáší a mstí se jí, kde může.“ Cindy si hrála s několika kamínky na zemi. „Za co?“ Diana jen pokrčila rameny. „Nevím, ale přijde mi to tak. Znáš sice její povahu, ale tohle je trochu moc i na ni. Všechno, co dělá, má nějaký smysl, i když to zezačátku může vypadat jako pitomost.“ Pokrčila rameny. „Neřeš. Pojedeme se podívat na nějakého akka?“ Cindy vystřelila ze země. „Jasně! Ale… na kom pojedu? Rigel je zraněnej.“ Diana se rozešla k jiné budově stájí. „Nevadí, můžeš se projet na některém z výukových jednorožců. Ušetříš mi dvanáct koleček v dráze.“ Cindy se navzdory náladě zasmála. Diana musela každý den projíždět všechny jednorožce, u nichž tak neučinil někdo jiný, v dráze vedoucí skrz Areál. Cindy svoji kamarádku doběhla a společně vstoupily do veřejných stájí.

Když se Cindy rozkoukala, zjistila, že je v obrovské budově s poměrně vysokým stropem. Kolik v ní bylo jednorožců? Dvě stovky? Tři? Diana ji vedla rozlehlou sekcí, kde byli samí bělouši. Odevšud se ozývalo jejich chroupání, dupání a ržání. „Kde to jsme?“ zeptala se Cindy. „Tady jsi ještě nebyla, co? Jsou to stáje spojenců. Prostě un-FairyTaleská sekce. Tihle bělouši se používají do zápřahů. Všímáš si, jak jsou jejich boxy ohraničeny uličkami? V každém shluku je jedno spřežení. Je tady i jedna černá šestka.“ Cindy se usmála. „Pro Proximu?“ „Ne, ta jezdí s dvanáctkou zlatohřívých vraníků. Nevím, kde je vzala, ale jsou nádherní.“ Pokračovali dál. Skoro nikdo tu nebyl – dopoledne byla většina Centauri na výcviku a v jízdárnách. Postupně se dostaly k druhé sekci – nekonečným řadám otevřených boxů výcvikových jednorožců. „Na čem se tady jezdí?“ zeptala se Cindy. „Na plavých StarShinech. Pokud tu nějaký zůstal, půjčíme si ho a pojedeme ven.“ Cindy si prohlížela cedulky na otevřených boxech. „Asi by nebylo dobrý, aby mě tu někdo viděl, ne?“ Diana se na ni otočila. „Pokud tě tu neuvidí Arinnin špeh, tak je všechno v pořádku.“ Po chvíli Diana narazila na obsazený box. Na cedulce stálo: Colin, 153TX18674. Diana si přítelkyni změřila pohledem. „Super, ten bude akorát.“ Sebrala z dveří boxu čištění a podala ho Cindy. „Připrav si ho a sejdeme se u stromu. Trefíš?“ Cindy kývla a otevřela dveře. Colin byl plavák s černýma nohama, ale zjevně ne v nejlepších letech a kondici. Pustila se do čištění. Jednorožec poslušně stál a nohy zvedal dokonce sám od sebe. Pro Cindy, jež byla zvyklá na protivné a podrazácké temperamentní FairyTale, na nichž se jezdilo v Akademii, to byl luxus. Jednorožec ji dokonce i poslouchal!

Diana kartáčovala Proyxona. Naslouchala jeho myšlenkám a myšlenkám ostatních živých tvorů v okolí. Uklidňovalo ji to. Byla zvyklá Proximu neřešit – její logika byla stejně nad Dianino chápání. Ale tohle… Na Cindy nikdy takhle nevyjela, ani jí nijak nedávala najevo, že je FairyTale a tudíž v převážně StarShinovském Areálu nevítaná. Když Dianu uviděla, měla celkem dobrou náladu, takže předchozími událostmi tahle scénka vzniknout nemohla. Proxima nikdy neměla ráda FairyTale, co ji Diana znala, vždy se všem vyhýbala. K Cindy byla neutrální, což byl docela pokrok. Najednou si ale zamilovala snad tu nejsvobodomilnější klisnu ohně v galaxii. Každý den se do Areálu přiřítilo spřežení dvanácti snad horských vraníků se zlatými žíněmi jen proto, aby si jejich majitelka mohla zajezdit na svojí nové klisně. Dianě to spřežení přišlo nějak povědomé, určit jej ale nedokázala. V horách se prý prohánělo stádo běloušů a vraníků se stříbrnými a zlatými žíněmi. Diana se snažila  vybavit si, kdo měl tu čest žít s nimi, ale nevzpomněla si. Proyxon nespokojeně zafrkal a vrátil tak Dianu zpět do reality. Tak co bude? Proč mě nevyčistíš? Četla v jeho černých hlubokých očích. Usmála se a pustila se do kartáčování. Jednorožec spokojeně sklonil hlavu a začal se pást.

O půl hodiny později už dvě jezdkyně klusaly po jedné ze zapadlých pěšinek dál od frekventovaných cest. Měly smůlu, potkaly Risse. Naštěstí vše skončilo jen u gest a slov, Riss však vyhrožoval, že Cindy nabonzuje, protože jede na un-FairyTaleském jednorožci. Colin přesto vzorně klusal dál a nesplašil se, ani když po něm Riss hodil sedlovou dečku válející se v příkopu. Cindy měla přesto obavy o svou budoucnost. „Jestli mu Mistryně uvěří..“ Diana se ji snažila uklidňovat, nějak se jí ale nedařilo. Cindy se nedokázala zkoncentrovat ani na to, aby netrhala otěžemi, takže společně dospěly k tomu, že si prostě vyjedou na projížďku. Diana vedla svoji kamarádku sotva viditelnými stezkami na skalnatý kopec s nádherným výhledem do krajiny. Krajina se změnila na jakési vřesoviště s rozesetými balvany. Náhle Diana zabrzdila Proyxona a Cindy udělala s Colinem to samé. Diana ukázala kamsi do dáli a Cindy se tam podívala. Mezi balvany cválalo stádečko mystických vřesovištních běloušů se stříbrnými žíněmi. Vůdčí hřebec se zastavil. V dálce spatřil dvě postavy na svých hřebcích. Varovně zafrkal a celé stádo se dalo na útěk. „Jsou neuvěřitelně plaší“ zašeptala Diana. „Myslela jsem, že neexistují. Že je to jen legenda.“ Diana se na kamarádku pobaveně zadívala. „Já si to donedávna taky myslela. Spousta Centauri na ně nevěří.“ Cindy se zadívala do míst, kde se stádo ztratilo mezi balvany. „Jezdila jsi na nich někdy?“ Diana se rozesmála. „Já? Vypadám snad jako anděl? Nenechají mě k sobě ani přiblížit. Nejsem jejich paní.“ Cindy se na Dianu vážně zadívala. „Vypadáš. Jenom ti chybí křídla.“ Už v podstatně lepší náladě pokračovaly vřesovištěm dál.

Nějakým pro Cindy nepochopitelným způsobem se dostaly do níže položených lesů. Proyxon už měl stezky zjevně vyšlapané a naprosto přesně věděl, kam dávat kopyta. Colin už se asi po desáté přerazil o kořen stromu a Cindy měla co dělat, aby se udržela hřebcovi na hřbetě. Nečekané úhyby a poskoky ji značně vyváděly z rovnováhy. Nálada už jí zase stoupla a zrovna byla uprostřed rozhovoru o mláďatech akků. Diana už roky snila o tom, že si nějakého opuštěného ochočí a bude ho vychovávat. Spřátelila se s dospělou samicí, nějaký čas žila s dospívající sourozeneckou smečkou a stopovala a stopovala další… ale ještě nikdy nedostala možnost dotknout se mláděte. Ani „Sisi“ jí nedovolila pohladit si mláďata. Pak se Sisi jednoho dne ztratila. Diana ji dlouho stopovala, vyhlížela i hledala, ale už ji nespatřila. „Do dneška nevím, co se s ní stalo,“ řekla a z jejího hlasu šel vycítit smutek. Cindy tyhle příběhy ráda poslouchala, jenže Diana měla málokdy náladu, aby řekla něco, co není nezbytně nutné.

Jak se Diana rozpovídala, ani si nevšimla, že Proyxon sešel ze stezky na podstatně frekventovanější dlážděnou cestu. Co chvíli minuly okolo projíždějící povozy nebo jezdce na jednorožcích. Minuly ceduli, která hlásala, že jsou vzdáleni 5,45672123466km od Areálu Centauri a že při průměrné cvalové jízdě dorazí ke stromu uprostřed Areálu za 20,16876143894533minut 17,345454vteřin. Diana se musela navzdory kamarádčině přítomnosti ušklíbnout. Logika Mistryně bude asi taky nad Dianino chápání.

Náhle Cindy do Diany nenápadně strčila bičíkem. „Podívej! Támhle je Riss.“ Diana zaměřila svoji pozornost na vzdálený ohyb cesty, kde se Riss vybavoval…s Proximou Centauri. Tedy pokud se ostrá hádka dá označit za vybavování se. Proxima seděla na neosedlaném hřbetě zlatohřívého vraníka a v ruce držela deaktivovaný světelný meč. Riss stál na zemi a snažil se přilákat k sobě svého jednorožce Aryho, který o kus dál nevzrušeně žral trávu. Cosi držel v náručí a nejspíš se s tím chystal udělat krátký proces. Z jejich vzdálenosti sice nešlo porozumět slovům, přesto však Diana brzy pochytila důvod hádky. Na Risse před několika dny zaútočila jedna z hlídacích paledořích samic poté, co po ní hodil bičíkem a posmíval se jí. Diana byla u toho a šelmu zavolala dřív, něž stihla Rissovi přerazit vaz. A mladík držel v náručí její pohřešované mládě. Bohužel, měl smůlu a cestou  na místo vhodné ke krátkému procesu s paledorem narazil na Proximu, která rychle vypřáhla vedoucího jednorožce ze spřežení a pronásledovala ho. Teď tu stáli proti sobě, FairyTale a Shadow, dva znepřátelené rody, a nevěstilo to nic dobrého.

Riss začal zvyšovat hlas a ohánět se mládětem jako štítem. Proximě se nebezpečně blýskalo v očích. To viděla Cindy i na vzdálenost sta metrů. Ohlédla se po Dianě a zjistila, že je bílá jako křída. Pak se všechno stalo v několika vteřinách. Proxima zapnula světelný meč a stříbrnou čepelí se ohnala po Rissovi. Ten uskočil dozadu a nastavil čepeli do cesty mládě. Proxima mečem trhla nahoru, aby se vyhnula mláděti, čímž zkrátila Rissovi vlasy, ale nic vážnějšího mu neudělala. Riss po ní hodil mládětem a nádherným saltem unikl Proximě z dosahu. Zlatohřívák se splašil a vzepnul. Proxima chytala pištící mládě a neměla čas na zachraňování sama sebe. Hodila předpisovou držku do bláta ve škarpě a poslala po Rissovi transferaci. Minula jen o dva metry, odnesl to DarkWhitský povoz nějaké mladé mistryně. Riss nečekal, doběhl k Arymu, vyskočil mu do sedla a s úšklebkem ve tváři tryskal pryč. Přímo na Dianu a Cindy.

Diana zasyčela kletbu v ryzallštině a pobídla Proyxona ke skoku do lesa vedle cesty. Riss měl ve tváři výraz trochu podobný povýšenosti, agresi a škodolibé radosti z toho, jak Proximu převezl. Colin Proyxona následoval a ve chvíli, kdy je Riss provázený transferacemi míjel, byli oba už dvacet metrů od cesty. Riss za nimi akřičel jen „stejně mi neutečete!“ a pokračoval dál. Diana napůl čekala, že seshora přiletí červená nelineární transferace a Riss si hodí stejnou držku na zem, ale nic takového se nestalo. Rytmus kopyt jen s přibývajícími vteřinami pomalu slábl jak se Ary vzdaloval. Diana zastavila jednorožce. „Neměli bychom se jít na Proximu podívat? Mohlo se jí něco stát…“ Cindy se na ni prudce otočila. „Jsi sebevrah! Ta tě zabije už jen kvůli tomu, že si ji viděla, jak sletěla do bláta. A i kdyby si zlomila vaz, mě je to jedno!“ Bylo vidět, že Diana váhá. „No já nevím…na prvním místě zachraňovala toho paledora, pak až sebe. Možná zas tak temná nebude…“ Cindy ale přesvědčit nešlo.

Nakonec se Diana rozhodla, že půjde sama a Cindy na ni počká. Vyvedla Proyxona na cestu a nasedla. Proxima byla stále ve škarpě. Dianu na chvíli napadlo, že jí možná Riss udělal něco víc než jen shodil z jednorožce, pak ale zjistila, že se stará o šelmu. Diana zastavila dva metry před Shadow a sesedla. (:Je Naomi v pořádku?:) Promluvila na ni raději v ryzallštině, té totiž většinou rozuměli jen ti , kterých se rozhovor přímo týkal, pro ostatní, špiony atd. se stávala nesrozumitelnou. Proxima beze slova pokývla hlavou. Zvedla se ze škarpy. Diana jí pomocí Síly očistila plášť.  Proyxon řehtáním přivolával uprchlého vraníka, ten však nepřibíhal. Proxima se ušklíbla. (:Nenamáhej se, Proyxone. Domi je moc sebevědomej, než aby přišel na zavolání.:) Diana nevěděla, jak se zachovat. Tohle nebyla ta Proxima, jakou potkávala každý den ve stájích. Nepředvídatelné změny nálad se u ní většinou projevovaly jako různé výbuchy a záchvaty než jako prolínání její staré povahy. Centauri se však velmi rychle vrátila do normálu. Diana se jen zeptala co je Domi za plemeno a už hořel Proximě v očích dobře známý oheň hněvu. Pak se na Dianu zadívala. Ta věděla, že po ní Proxima něco chce, ale jako obvykle nevykoumala, co. Došlo jí to, až když se Centauri natáhla po Proyxonových otěžích. No jasně. Jednorožec jí utekl a je pod její úroveň jít pěšky. Diana jí je volky nevolky předala a Shadow jí strčila do náručí mládě paledora. Pak se vyhoupla ryzákovi do sedla a bezchybným cvalem se rozjela do Areálu. Domi už tam na ni bude čekat u zbytku spřežení.

Když se Diana zkroušeně vrátila k Cindy a Colinovi, mládě usoudilo, že bylo předchozími záležitostmi poškozeno a důkladně Dianu poškrábalo a pokousalo. Cindy se neovládla a vysmála se jí. „No jasně! Sebere ti jednorožce, strčí ti do ruky paledora a odjede. Co si čekala? No, alespoň tě nezabila. Colin nás uveze obě, jenom uklidni to mládě.“ Diana po chvíli nasedla za Cindy a Colin se rozklusal domů.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář