Jámy
Další a další kapky deště se snášejí do louží pod okny. Hledají cestu dírami v pergole a stékají po kapotách aut. Jako kdyby dokázaly smývat barvu, scenérie za okny zvolna šedne a noří se do šumícího závoje.
Z jam začínají vylézat staré myšlenky, zmuchlané sny a zavrhnuté nápady. Že by přišel čas na něco křídově bílého?
Psi i fiktivní postavy mají oproti živým přátelům zřejmě jedinou, nicméně nespornou výhodu. Nikdy nic nevykecají. Příběh, který byl vymyšlen, načrtnut, dokreslen do posledního baráčku a poté odeslán do propadliště dějin, odkud se s vytrvalostí mexické telenovely při každé přeháňce snaží vyplavat.
Časem mu začal být omezený počet kapitol a lineární příběh příliš těsný a tak se z nich rozhodl vyprostit. S každou další variací, kombinací a alternativní verzí (ne permutací) se zmenšovala naděje, že něco z něj spatří bílé stránky Wordu. Dál se rozrůstal, plnil jámy a po tísící první se vracel na světlo, třebaže trochu vybledlý, rozmočený a pokroucený.
Kéž by si člověk uměl vzít příklad z vlastních myšlenek.
Komentáře
Přehled komentářů
Že bych měla po dlouhé době pocit, že jsem něco pochopila? Staré příběhy vylézají na světlo a neúprosně se mění s jejich nositelem... takové příběhy ale nejsou doopravdy staré, leda tak dobou vzniku. Skutečně staré jsou ty, které už svého nositele nemají a které leží ladem a neměněny, ať už je to kdekoli. Kolik lidí takhle leží ladem...
Re: Zas jednou...
(Prox, 13. 6. 2013 18:42)
Tady měla kresba ilustrovat výše zmíněný příběh, který není reálné kdy sepsat, proto onen jednoduchý doprovodný text. Trochu se topí v neurčitu a chybí jí pozadí. Mimochodem, něčím mi připomíná Danalis. Ne že bych si pamatovala, jak jsem ji tehdy popisovala, jen tak pocitově..
A v neposlední řadě, když se podíváš, co vzniká z příběhů, které se někdo po dlouhé době pokusí inovovat.. lepší je nechat tak, jak byly zachyceny. V celém svém půvabu, případně ošklivosti.
Re: Re: Zas jednou...
(Elfairy, 14. 6. 2013 18:37)
Danalis... tak tu mi budeš muset připomenout, vím, že tam někde byla, ale nemůžu si za živý svět vzpomenout kde.
Příběh, který už byl jednou napsán, se nedá dokončit ani upravit, to souhlasím. Jen zcela přepsat do úplně nové podoby. Když se smíchá staré a nové do sebe, vznikají opravdu hrozné věci a navíc mizí to původní svědectví starého příběhu.
Re: Re: Re: Zas jednou...
(Prox, 14. 6. 2013 22:49)
To byla jedna ztracená existence v Dianě - teď jsem ti pomohla, což?
I když ho přepíšeš do zcela nové podoby, pořád se bude tlouct se starou verzí. A rozebírat makroekonomické ukazatele Útočiště..
Zas jednou...
(Elfairy, 13. 6. 2013 14:45)